Červené víno vzniká z modrých hroznů. S bílým se to má poněkud složitěji: Vzniká sice z hroznů bílých, ale také z modrých. Výsledná bílá barva je dílem toho, že rmut (narušené bobule zbavené stopek) se nenechává kvasit. Aha, takže růžové víno se vyrábí z růžových hroznů. To není tak zcela pravda. Někteří vynalézaví alchymisté tedy přišli i na další způsob. Smísit víno červené a bílé. Takové metodě se říká kupáž a vinaři ji považují za znevážení svého řemesla.

Zpět k té správné výrobě růžového vína. Jinak se také nazývá rosé (to je obecný termín) a je na tom podobně jako víno bílé. Vyrábí se z hroznů modrých. Rmut se buď neprokvasí nebo se nechá kvasit jen velmi krátkou dobu, přičemž následně je výrobní postup už stejný jako u bílého vína.

Jako claret se smí označovat pouze růžové víno, které při výrobě okamžitě lisuje a kvasit se nenechává. Proč na něčem takovém sejde? Vy jako konzument to poznáte na o něco intenzivnější chuti.

Celý proces způsobí uvolnění malého množství červeného barviva a víno tak získá charakteristický růžový odstín. A nejen odstín, také chuť. Růžová vína disponují širokou škálou chuťových odstínů. Zároveň jsou pro mnoho nakupujících přitažlivá díky svojí jemnosti, a to nejen chuťové, lehkost jim dodává i nižší obsah alkoholu. Buket (tedy vůni) vykazují nejčastěji ovocnou.

Jak ho pít?

Posteskne-li si někdo, že pije staré víno, zaručeně se špatně nemá. Růžové víno se však k archivování nehodí, je určeno ke konzumaci okamžité. To znamená, že pokud si ho půjdete koupit, shánějte se po ročníku aktuálním nebo nejpozději loňském.

Má-li víno už barvu blízkou hnědé, raději se mu vyhněte, patrně podlehlo zkáze díky špatnému skladování. Rozhodně bude zničena jeho původní chuť, mohou se objevit až nežádoucí pachutě.

Také růžové víno si žádá svou optimální teplotu. Měla by se pohybovat asi okolo osmi až dvanácti stupňů.

Pít jej můžete i s ledem. Snese nižší teploty než víno bílé. Poskytne tak ideální osvěžení během horkých letních večerů. Ani doma byste ho neměli vystavit přímému slunečnímu záření, které mu škodí. A tím spíše, že růžové víno neochrání ani jeho obal, neboť často bývá čirý.

Něco málo z dějin

Historie růžového vína se datuje až do časů starého Říma. Přenesla se i do středověku. Růžové víno se tehdy vyrábělo v Mekce francouzských vinařů – Bordeaux. Jistě se tedy nejedná o módní záležitost současnosti, jak vidíte, kořeny má skutečně hluboké.

Co k němu jíst?

Jak už jsme předeslali, růžové víno je osvěžující. Hodí se proto ke stejně lehkým jídlům. Doplnit jej můžete například zeleninou. Ideálně zapadne do koloritu bezstarostného léta.

Druhy vín

Růžové víno se dělí na různé druhy. Stejně jako u ostatních vín rozlišujeme ta sladká, polosladká, polosuchá a suchá. Pro vás jako spotřebitele to má praktický význam. Ono dělení je podle obsahu zbytkového cukru, to znamená takového, který ve víně zůstal po dovršení procesu kvašení. Což poznáte na chuti. Sladké víno skutečně bude nejvíce sladké.

Tato vína si získala poměrně značnou oblibu mezi konzumenty a už dávno neplatí, že vytříbené chuťové pohárky ocení především vína suchá, zatímco u těch sladkých se jedná tak trochu o vinařský mainstream.

To „své” si vybírejte především podle kvality a rozhodně podle vlastní chuti. Pokud vašemu jazyku nelahodí, tak se do jeho pití opravdu nemá smysl nutit, třebaže byste doma měli nefalšovaný vinařský skvost.

Šumivá vína, perlivá vína, sekty

Vína s bublinkami nabyla také velkou popularitu. Samozřejmě si koupíte ve zmíněné podobě rovněž ta růžová. Mnoho lidí však neví, že i mezi nimi jsou rozdíly. Šumivé víno vznikne jednoduše tak, že oxid uhličitý, který vzniká během kvašení, se nenechá uniknout. A sekt je jakostní šumivé víno. Víno perlivé se oproti tomu oxidem uhličitým nasytí dodatečně.

Kam dál?

Užitečné zdroje k růžovým vínům: