Autor textu a fotografií: Ing. Alena Šmídová

Cena FIJEV předána

Na začátku letošního roku byla ve spolupráci s FIJEV (mezinárodní organizace novinářů a autorů píšících o víně) uspořádána soutěž o nejlepší článek pojednávající o rosé víně. Do soutěže se přihlásilo bezmála dvacet soutěžících. Hodnotící komise byla složena z následujících odborníků: Jan Stávek (enolog, lektor), Helena Baker (žurnalistka, degustátorka), Hana Večerková (redaktorka MF Dnes), Martin Křístek (žurnalista, kardiochirurg), Bořek Svoboda (ředitel MVZ Bzenec - generální sponzor). Na třetím místě se umístila Rosa María González z Puerto Rica s článkem „En Onda Rosa" (Na růžové vlně), druhé místo obsadila Rebecca Leng z Číny s příspvěvkem „Summer Rosés" (Letní rosé) a první místo obsadili pánové prof. Demetris Vrontis a Demetris Pavlides z Kypru  s poutavým a zároveň odborným článkem „Branding rosé wines to cyprus wine industry" (Zavedení značky rosé do kyperského vinařství). Cenu přijel předat do kyperského hlavního města Nikósie organizátor a garant soutěže Ing. Jan Stávek. Ceremonie předávání spojená s představením nové knihy těchto dvou autorů se konala v prostorách zdejší University of Nicosia. Účastni byli zástupci svazů kyperských vinařů, sommeliérů, významní kyperští enologové, ale také třeba ministr zemědělství Kypru. Po ukončení následovala večerní ochutnávka vín kyperských vinařů a vín řeckých a jiných dovážených na tento ostrov.

Kyperské rosé

Kypr je známý především svým dezertním vínem Komandária (Koumandaria). Ze suchých vín jsou častěji vyráběny vína červená, dále pak bílá a v malé míře, o to však zajímavější také vína růžová. Jak má vypadat správné růžové víno z Kypru je ovšem těžko říci. Podle Marcose Zambartase z vinařství Zambartas v současné době hledají Kyperská vína svou vlastní identitu. Vedle klasických autochtonních odrůd, jako jsou Mavro a Lefkada, jsou na výrobu rosé používány také odrůdy mezinárodní jako je Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon, Carignan. Podle studie, kterou provedl Prof. Vrontis z univerzity v Nikósii mají růžová vína nevyvážený poměr kvalita/cena. V očích mezinárodních odborníků jsou také kyperské způsoby vinifikace zaostalé. Enolog a spisovatel, tajemník asociace kyperských vinařů, pan Ing. Kyriakos Papadopoulos (který mimochodem studoval v 80´ letech na VŠCHT v Praze obor Kvasná technologie) o zdejších rosé tvrdí, že nemají příliš hlubokou tradici a většina vinařství nepoužívá správné technologie, což vede k faktu, že se kyperská vína často a rychle kazí. Konzument tedy v restauraci ve většině případů nedostane víno žádané kvality.

Ve vinařství Sterna v malebném městečku Káthikas blízko Afroditiných lázní na západě ostrova je vyráběno rosé víno prý „vlastní a velmi specifickou technologií" a to mícháním moštů odrůd Chardonnay (90 %) a Cabenet Sauvignon (10 %). Ochutnali jsme zde víno ročníku 2007, které bylo hodně unavené s neharmonickou hořčinkou. Průměrnost vína byla ovšem vyvážena dokonalou prezentací v angličtině, kterou velmi vtipně provedl dvanáctiletý syn majitele.

Ve vinařství Zambartas, které podle mého názoru patří ke špičce kyperských výrobců vín, můžete ochutnat například rosé z odrůd Lefkada a Cabernet franc, ročník 2008, oceněné třemi medailemi z prestižních mezinárodních výstav včetně soutěže Decanter. Zmiňované rosé je tím nejlepším vínem, co jsem na Kypru pil. Svým aroma se vyrovná opojnému buketu rosé vín z vinařství Weingut Langmann z rakouského Štýrska, která letos kralovala na mezinárodní soutěži rosé vín Jarovín. Chuť je ovšem vyváženější, velmi svěží a přesto pohodová na celovečerní popíjení. Víno bylo vyrobeno v objemu 2000 litrů metodou chladné macerace po dobu 8 hodin. Vinařství například vůbec nepoužívá odrůdu Mavro, protože Marcosův otec o tomto regionu mluví jako o „Mavro free zone", tedy o tom, že se zde tato odrůda nemá pěstovat. Podle mého názoru není Mavro příliš vhodnou odrůdou pro výrobu rosé vín, protože má podobnou stavbu hroznu jako Modrý Portugal, i když se podobá také Cinsaultu, který se hojně pro výrobu rosé používá ve Francii.

Další rosé vína byla ochutnávána ve velkých podnicích Keo a Sodap, které reprezentují většinu trhu na Kypru. Na vínech byly znát velkovýrobní praktiky. I přesto, že se experimentuje s používáním různých odrůd a s výrobou vín s rozličným zbytkem cukru, žádné z těchto vín nemělo bezchybně čistý buket a výrazné ovocné aroma.

Autor: Ing. Ján Gajda

hlavní technolog Vinium a.s. Velké Pavlovice

I když jsem v kontaktu s vínem doslova každý den, nepatřím k těm, kteří o víně dokážou dalekosáhle a barvitě mluvit. Což je možná chyba, protože toto víno by si květnatou mluvu rozhodně zasloužilo. Pro recenzi natolik zdařilého vína jsem se nabídl „skoro" sám (přemlouvání netrvalo déle jak půlhodinový telefonát :-).

S výrobky vinařství Weingut Langmann (Rakousko) jsem se poprvé setkal na konferenci Rosé 2009. Svým výrazem okatě vyčnívaly z opravdu velmi široké škály rosé vín. Proto jsem se rozhodl dozvědět více o tomto vinařství. Je to vinařství rodinného typu, kde si zpracovávají hrozny z vlastních vinic na velmi hezkých polohách. Při výrobě dominuje výroba růžových vín z odrůdy Blauer Wildbacher. Můj respekt si vysloužil i sklep, který (aspoň podle obrázku) připomíná opravdu důkladnou a 100% hygienickou potravinářskou výrobu.

Schilcher Sekt Hochgrail je v klasické, zelené champagne medium lahvi uzavřen korkovým uzávěrem. Etiketa je jednoduchá až strohá, ale působí moderně a neunavuje dlouhými popisky. Barva vína působí sytě a svěže,  je malinová s granátovým odstínem. Perlení je bohaté, dlouhotrvající a vztahuje se na celý objem sklenice. Uvolňující se „céóčko" vydatně podporuje velmi osvěžující aroma vína, které je přinejmenším neobyčejné. Buket mi infantilně připomínal malinovou šťávu (takovou tu co se dělala doma, když už nikdo nechtěl maliny jíst). Ovocná chuť se projevuje intenzivně i v chuti a je podepřena šťavnatou kyselinkou. Celý chuťový dojem je znásoben prchajícím oxidem uhličitým, což způsobí opravdu intenzivní pocit z pití svěžího šumivého vína. Pro mne je toto víno unikátní právě v tom, jak je výrazné, aromatické a svěží. Ale dokážu si představit, že určitá skupina konzumentů by mu vytkla přílišnou divokost, štíhlost a až „nehroznovou aromatiku". Není pochyb, že toto šumivé víno nepatří do skupiny západoevropských, tradičních šumivých vín, zastoupených hlavě těmi ze Champagne. Pokud jste příznivce právě těchto těžkých, autolytických vín s mohutným tělem, určitě si nepochutnáte.

Bohužel nemohu poskytnout žádné doporučení ke konzumaci s jídlem, jelikož jsem nestihl žádnou kombinaci otestovat. Dokud jsem měl na dosah Langmana, nepotřeboval jsem ho zajídat jakýmkoliv jiným pokrmem, nebo tekutinou.

Schilcher Sekt Hochgrail 2008, Langmann

Autor: Matouš Ballík

Jsou lidé, kterým se při vyslovení jména Schilcher zvedají všechny chlupy na těle. Zároveň jsou však i jiní, kteří doslova propadli jeho „životabudící" chuti natolik, že by snad bez něj nemohli ani být. Řeč je o růžovém vínu s názvem Schilcher, které se rodí na štýrských skalách z odrůdy Blauer Wildbacher.

(pro pokračování klikněte...)

zdroj: Jana Horká, Hospodářské noviny, 9. 6. 2009

Francie a Itálie dosáhly svého. Růžové víno se nebude v Evropě vyrábět "řezáním" červeného a bílého. reklama Evropská komise podlehla nátlaku evropských výrobců vína a rozhodla se upustit od svého plánu povolit výrobu růžového vína pouhým mícháním červeného a bílého. Tento postup se setkal s ostrou kritikou především u vinařských velmocí, kterými jsou Francie a Itálie.
"Je to velké zadostiučinění, že se Brusel rozhodl zachovat know-how vinařů a nepodpořit ryze obchodní zájmy," prohlásil včera předseda francouzského sdružení producentů vína Xavier de Volontat.

(pro pokračování klikněte...)